Co velkého mě letos čeká a proč to bude ten nejlepší rok?

Konečně jsem pokořila dlouholetého nepřítele – vysokou školu. Jenže tu jsem prakticky okamžitě nahradila prací. Prostě si nedám pokoj… Co všechno mám letos v plánu?

Chystám se do světa…

Před pár měsíci jsem se rozhodli odcestovat za exotikou. Někam, kde je to levné a je tam i krásná příroda, ideálně někde u moře. Volba padla na Vietnam (koukni na zápisky z cesty), turističtější než kdy dřív, přesto stále krásný a jako stvořený pro náš výlet.

V zimě, dostatečně s předstihem, se dají letenky sehnat za pár peněz. Nás vyšla každého na 11.500 Kč zpáteční letenka i se zavazadlem. Zdá se to moc? No, je to asi 9093 km a letí se přibližně 11,5 hodiny. To už je slušná vzdálenost – s práškem na spaní se počítá.  Bude to ta nejdelší cesta, jakou jsem kdy podnikla. Nemůžu se dočkat března!

Čeká mě práce snů?

Na cestování se musí nějak vydělat, takže mě nějaká ta práce samozřejmě čeká taky. Z kanclu nám odjíždí Zuzi, takže mě a Eli čekají perné dni s obchodem. Klidně to přiznám, se svojí introvertní povahou z toho mám trochu strach. Když nic jiného, tak je to minimálně výzva a celkem krok stranou z původní zamýšlené cesty. Hluboký nádech, pauza. Změnit to můžu vždycky, dám tomu šanci.

Budu se jenom válet?

Když už jedeme „k moři“, tak bych tam taky mohla nějak vypadat. Navíc jsem konečně objevila cvičení, které mě vážně baví! Je to docela netradiční kombinace silového tréninku a jógy, doplněná o badminton a taky o brutální kruháč.

Nový rok jsme začali pěkně zostra. V kanclu se holky vyhecovaly, že začnou cvičit. Za cvičení jsou 2 body, za prasoden 1 bod dolů a pěkný vepřík do kalendáře. Pěkně všem na oči, aby věděli. Cvičit jsem chtěla stejně, navíc mi ještě jeden měsíc platila multisportka. Chtěla jsem za leden dohnat ty předchozí dva proflákané měsíce (díky milý ekzéme). Povedlo se?

Musím říct, že jsem ji využila dostatečně. Každé pondělí zaplatí půl kurtu na beďas, 2x týdně funkční trénink v Aréně Pavly Kladivové (dokonce 3 stovky sleva na kurz Aréna Basic) a nečetné hodiny jógy v centru hned naproti práci. Ideální pauza, když už mi to po několika hodinách ťukání do klávesnice nemyslí.

Kettlbell vhodný pro funkční trénink.
Můj milovaný 8kg kettlebell.

A co mysl, nechám se pohltit běsy?

No, tak tohle je skutečně oříšek. Nejvíc se vynořují v klidu nebo když se v ničem nezlepšuju, takže každý měsíc…

  • se naučím hrát jednu písničku na ukulele
  • přečtu alespoň jednu knížku
  • budu 10 min ráno dělat dechová cvičení
  • vyzkouším nějakou novou věc
  • ochutnám netradiční pochoutku
  • budu si psát jen tak pro radost

Tohle jsou všechno věci, které jsou „v plánu“. Ty se ale často mění, takže zbytkem se nechám ráda překvapit. Budu věřit, že nepříjemná překvapení nějak ustojím a všechno bude v pohodě. A když tak je tu můj oblíbený citát: „Všechno má praskliny, tak se dovnitř dostává světlo.“ – Leonard Cohen.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.